Často se nás ptáte, jak je to vlastně s vitamínem D nebo třeba s jódem. Z vašich dotazů jsme vybrali ty nějčastější a zeptali se odborníka, Mudr. Petra Tláskala, CSc. Pan doktor Tláskal je předsedou správní rady Společnosti pro výživu, je také předsedou Nutričního týmu a ústavním dietologem Fakultní nemocnice v Motole. Je odborníkem na hubnutí, zaměřuje se především na dětskou obezitu.
Jak velkou roli hraje vitamín D v imunitě?
Vitamin D kromě svých dalších funkcí v organismu ovlivňuje v rámci imunologie především buněčnou aktivitu. Imunolog, pan profesor Krejsek uvádí, že vitamin D především udržuje stabilitu imunitních reakcí a jeho nedostatek může zvyšovat (u citlivých jedinců) riziko rozvoje imunopatologických onemocnění (například roztroušené mozkomíšní sklerózy).
Je vitamín D přijímaný z potravy vhodnější/účinnější než vitamín D tvořený v těle díky slunci?
Účinné formy vitaminu D se vytváří po slunečním záření ještě v součinnosti s dobrou funkcí ledvin a jater. Ústy přijímaný vitamin D se musí navíc dobře vstřebat z trávicího traktu. To může být problém u některých lidí, kteří mají tzv. malabsorpční syndrom, tzn. poruchu trávení, vstřebávání či sekrece do trávicího traktu. Navíc vitamin D je rozpustný v tucích. Využitelnost vitaminu D z potravy tak může být více komplikovaná.
Jaké následky může mít nedostatek jódu ve stravě?
Jód je především součástí hormonů štítné žlázy. Při jeho nedostatku se rozvíjí endemická struma, s příznaky nedostatečné činnosti štítné žlázy (v těhotenství dochází k opoždění vývoje plodu a jeho mentálních funkci, v pozdějším věku je to větší únavnost, zimomřivost, větší přibývání na váze, horší vyprazdňování stolice a podobně).